Otwórz na Discogs ↗

Veď Mě Dál, Cesto Má

Pavel Bobek

★ 3.00 1 ocen

5 ma 0 chce

Rok

1982

Kraj

Czechoslovakia

Format

Vinyl

LP, Album, Repress

Label

Panton

11 0512

Folk, World, & Country Country

Identyfikatory

Matrix / Runout: PE 529 Matrix / Runout: PE 529/Z A M T 7 Matrix / Runout: PE 530 Matrix / Runout: PE 530/V A V 2 Rights Society: OSA Rights Society: OSVU

Tracklista

Pojď Stoupat Jak Dým (Don't Bogart Me)

Má Dívka "N" (Ann)

Tam V Dálce, Tam V Horách

Já Býval Hodný Táty Syn (Bronco Bill's Lament)

Dík, Že Smím Pár Přátel Mít (Give Your Best To Your Friends)

Nedělní Ráno (Sunday Mornin' Comin' Down)

Chvíle, Kdy Jsem Byl S Ní (Me And Bobby Gee)

Venezuela

Tak Já Se Loučím (Smokey Put The Sweat On Me)

Víš, Kdo Ti Smí Z Tvých Vlásků Copy Splést

Já Jsem Byl Bloud (I've Been A Long Time Leavin')

Veď Mě Dál, Cesto Má (Take Me Home, Country Roads)

Notatki wydania

Uplynulo již více než deset let od první nahrávky Pavla Bobka, zpěváka, který si vydobyl uznání i přesto, že stál vždy trochu stranou ruchu velkých festivalů, turné a galakoncertů. Možná však, že právě proto. Během té doby nás na půdě pražského divadla Semafor obdarovával písničkami, z nichž jen některé se jednou či dvakrát mihly v televizi v rozhlase nebo na gramofonových deskách. I přes tuto relativně malou publicitu měly u posluchačů úspěch - zřejmě proto, že jsou to písně, které se snaží něco říci a že nás často v jiném smyslu nutí k zamyšlení nad sebou samými. V každém případě vsak úspěch Pavla Bobka začíná se znalostí žánru, kterému se věnuje: žánru, jenž vychází z lidových zdrojů a sděluje především prosté lidské radosti i starosti. Bobkova orientace na lidové zdroje a progresívní umělce, vycházející ve své tvorbě ze životních pocitu prostého člověka, je v souladu s jeho krédem pečlivého výběru repertoáru, důrazu na kvalitu texty a snahy co nejvěrněji se ztotožnit s atmosférou písně. V posledních letech jeho výraz poněkud zvážněl a uklidnil se, přesným frázováním získal na osobitosti a jasné vyjádření myšlenky písně se stalo samozřejmostí. Desetileté údobí zpěvácké dráhy dnes Pavel Bobek završuje svým prvním dlouhohrajícím albem, na kterém - v duchu tradic všech svých předchozích písní - zpívá o lidech, jejich životě, setkáních, cestách a přírodě. Zdánlivě protikladná lyrická i filosofující témata se tu spojuji v nedílný celek. Celistvá atmosféra desky od lyrické výzvy posluchačům v úvodní písni „Pojď stoupat jak dým“ až po závěrečné motto „Veď mě dál, cesto má“, je umocněna prostým projevem i citlivým instrumentálním doprovodem jednotlivých skladeb. Zcela přirozeně se zde vážou tradicionály - např. „Venezuela“ či „Tam v dálce, tam v horách“ - s tvorbou současných avantgardních umělců Krise Kristoffersona nebo Rogera Millera. Stejně přirozeně sem zapadá i příběh stárnoucího herce „Já býval hodný táty syn“ - skladba písničkáře Dona McLeana. Autoři textů - Jiří Grossmann, Pavel Vrba, Zdeněk Rytíř, Vladimír Poštulka i dvojice Paleček-Janík - se dle mého názoru s úspěchem vyrovnali s úkolem co nejpřesněji vystihnout původní atmosféru, parafrázující témata cest, přátelství a spojení, člověka s přírodou. (Sleevnote © M. J. Langer 1975) ℗ 1975 Cober © František Vlach 1975 Photos © Taras 1975